Zjistila jsem, že slova jako „feministka“ či „feminismus“ jsou u nás považovaná za velmi neslušná slova s ještě neslušnějším významem. Proto pokud jste žena, je dobré ihned při představování zdůraznit, že rozhodně NEJSTE feministka.
Pokud jste muž, je vhodné zmínit, že občas proplesknete manželku, např. když není včas večeře na stole (jinak byste mohl být považován za feministu, ó, ta hrůza!!!).
Je velmi těžké feministku odhalit. Nevěřte tomu, že pravá feministka je nakrátko ostříhaná, prošedivělá, hubená, ošklivá, brýlatá a nesnáší chlapy. Ony se zákeřně maskují, fakt! Některé mají např. dlouhé vlasy, barví si je, malují se a ještě k tomu chlapi okolo nich krouží jako včely nad jabloní, jiné zas mají krátké vlasy, zato nemají brýle…kdo se v tom má vyznat?!
A jak je tedy poznáte? Inu dá se to, ale je to dřina. Je několik důležitých bodů, kterých si musíte všímat.
Např. pravá feministka pravděpodobně nebude mít doma zářivě uklizeno, její koupelna nebude vonět Savem a nebude pinzetou vydloubávat zrnka prachu mezi parketami. Feministky většinou mají jiné zájmy, než neustálé uklízení. Ale pozor – uklízet umějí!
Zkoumat ledničku je zbytečné. I feministky totiž umějí vařit, některé z nich dokonce i pečou. Jen to nepovažují za hlavní náplň svého života, takže se může stát, že např. když feministka píše nějaký článek a od televize se ozve „Co bude k jídlu?“, feministka odsekne „Namaž si chleba!“.
Feministky si také myslí, že děti jsou nejen máminy, ale i tátovy (příšerné, že?). Takže po otci svých dětí vyžadují, aby se dětem věnoval, některé dokonce chtějí, aby otec dítě třeba i přebalil. Většinou je odhalíte v okamžiku, kdy dítě zafňuká a místo obvyklého „Řve ti dítě!“ otec opustí teplé místo u televize a jde se podívat, cože se to děje. Někteří otcové ještě třeba zcela nepodlehli, a pak po „Řve ti dítě!“ následuje „Ne, to řve tvoje půlka!“.
Manžel, přítel či syn feministky též po dojedení jídla odnáší použité nádobí do dřezu, někteří dokonce někdy nádobí umyjí.
Manžel či přítel feministky nebije svou životní družku ani děti. Pravděpodobně je to proto, že se bojí, že by mu feministka oplatila stejné stejným.
Feministka se nekrčí vyděšeně za sporákem, když není večeře na stole úderem 17. hodiny.
Feministka si jde klidně do divadla, ačkoliv nemá umytá okna.
Feministka nesnáší reklamy na vložky a čistící prostředky.
Feministka si nemyslí, že by všechny nákupy měla tahat ona sama (dokonce ani tehdy, když má svoje auto).
Feministka zuří, když zjistí, že její kamarádku tluče manžel a kamarádka si myslí, že to je v pořádku.
Syn feministky většinou umí alespoň něco uvařit, přišít si knoflík, umí naplnit a zapnout automatickou pračku, dokonce i pověsit prádlo, občas luxuje (s kecama) a zásadně si svůj pokoj uklízí sám. Syn feministky ví, že „ženská“ není totéž, co „otrok“.
Já myslím, že teď už feministku dokážete odhalit, ne?
P.S. Ano, všechno jsem myslela smrtelně vážně.
Hodnoťte:
Zhlédnuto 45x